čtvrtek 22. prosince 2016

Michael Vykoukal: Letos budu hrát v Česku


Michael Vykoukal v dresu české reprezentace na MS U23 v Mexiku Zdroj: Youtube 


V sérii mimosezonních rozhovorů dnes pokračujeme povídáním s dalším odchovancem Frýdku-Místku s Michaelem Vykoukalem. Toho jsme sice letos v dresu Klasiku neviděli, protože Michael nastupoval za Wiener Neustadt v rakouské lize. Jestli za Klasik nastoupí v příští sezoně, ještě není jasné, ale určitě jej budeme vídat na českých hřištích. První dotaz však směřoval na absolutní začátky jeho baseballové kariéry.


S baseballem jsem začal v šesti letech. Ze začátku jsem jej hrál zároveň s tenisem, protože táta je tenisovým trenérem. V Klasiku jsem odehrál asi osm let a pak jsem přestoupil do Arrows. Každopádně si ještě pamatuji hřiště na Pavlíkove ulici.

Poslední sezonu si však strávil v rakouské lize v celku Wiener Neustadt. Pro české fanoušky je tato soutěž velkou neznámou. Kam by si ji proto kvalitativně zařadil?

Je to složité. Kvalitu totiž tvoří hlavně zahraniční hráči. Asi bych ji zařadil někam mezi Extraligu a 1. ligu. Možná spíše spodek Extraligy. Je to dané tím, že v Rakousku nejsou problémem peníze a dokáží sehnat kvalitní cizince. 

Můžeš tedy říct, že to pro tebe byla dobrá volba a někam tě to posunulo?

Určitě. Česká liga a čeští hráči jsou lepší. Osobně jsem se trochu obával, jestli mi to neuškodí. Ale soutěž mě mile překvapila. Navíc jsem měl víc času trénovat a soustředil jsem se pouze na baseball. Doma to nešlo, protože jsem se musel věnovat škole a jiným věcem. 

Nedávno jsem dělal rozhovor s Honzou Tomkem, který odjel na zimu do Austrálie. Neuvažoval si i o této cestě?

Jeden rok jsem tuto variantu hodně zvažoval. Nakonec jsem dal přednost Univerzitě v USA. 

A jak se ti líbil baseball na vysoké škole v USA?

Baseball byl opravdu výborný. Univerzitní liga byla herně lepší než Extraliga. Možná v ní trochu chyběla chytrost těch starších a zkušenějších hráčů. I tak v ní byla spousta talentovaných baseballistů. Navíc byli hodně vyhraní, vždyť za sezonu na střední škole odehrají přes padesát zápasů. Na Univerzitě jsme pak odehráli přes osmdesát zápasů za sezonu. 

Byl problém se tam prosadit?

Byl tam extrémní tlak na hráče. V týmu nás bylo čtyřicet pět a bojovalo se o každý flek. My jsme měli v týmu šest catcherů. Navíc to všichni umí. Tam nebyl špatný hráč. Když už škola někoho podepíše, tak od tebe očekávají výsledky. Tlačí tě do toho, aby ses zlepšoval. Ale mladým hráčům z Česka bych rozhodně doporučil jít hrát baseball do školy v USA. Naučí se jazyk, stanou se soběstační a zahrají si baseball na vysoké úrovni.

Můžeš nám tedy přiblížit, jak vypadal tvůj den?

Již v šest ráno jsme měli sraz v hale a do sedmi jsme měli atletický trénink. Hodinu vkuse jsme běhali sprinty, žebříky a podobně. V osm nám začínala škola. Ve dvanáct jsme skončili ve škole a o půl jedné již byl sraz v posilovně. Ta se střídala s plaváním. Po hodině posilování resp. plavání jsme měli třicet minut na svačinu a pak nám začínal trénink. Ten někdy trval až čtyři hodiny. V šest o půl šesté jsem přišel domů a ještě jsem se musel připravovat do školy.

Letos si reprezentoval českou republiku na MS U23 v Mexiku. Vzpomeneš si, jak ses o nominaci dozvěděl?

Myslím, že to bylo po jednom ze soustředění v Brně. My jsme v té době věděli, že za týden bude známá konečná nominace. Byli jsme tři catcheři, jeden mladý kluk, já a Martin Mužík, a tak nějak jsme tušili, kdo se do nominace dostane. S Martinem jsem již absolvoval více turnajů a vždycky jsem byl jednička a on dvojka. Tentokrát jsem to však netušil. Možná to bylo pod dojmem, že jsem hrál Rakouskou ligu nebo Martinovou výbornou sezonou v Extralize. To se rozseklo až v přípravných zápasech před MS, kde se mi víc dařilo. 

Nakonec si patřil mezi tahouny týmu, navzdory tomu, že se reprezentaci moc nedařilo. Před dvěma lety jste skončili pátí, letos desátý. Kde vidíš příčinu, že se vám letos nepovedlo zopakovat ten výborný výsledek z Asie?

Trochu nás zradil nadhoz. Pálkařsky jsme byli lepší, než na posledním šampionátu. Také nám chyběl ten pomyslný kousek štěstíčka. Jako třeba v zápase s Venezuelou.

Když se podíváš zpátky na turnaj, který zápas bys hodnotil jako nejvíce povedený a který vám naopak vůbec nevyšel.

Vyzdvihl bych asi hned první zápas proti Jižní Koreji, kde jsme dokázali s touto baseballovou velmocí držet krok. Nebýt jedné hloupé chyby, tak utkání mohlo skončit 1-2. V tomto zápase nás hodně podrželi naši nadhazovači. Zápas jsme odehráli na vysoké úrovni, ale my jsme se bohužel od tohoto dobrého vstupu do turnaje nedokázali odrazit. 

Naopak v zápase s Argentinou jsme vyhořeli na pálce, kdy jsme měli dva nebo tři hity za celé utkání. No a pak se nám nepovedl úvod zápasu s Rakouskem, kdy jsme prohrávali 0-7. Naštěstí jsme to pak otočili. 

Máme před sebou další baseballovou sezonu. Již víš, kde ji odehraješ?

Jelikož teď dodělávám školu, tak letos určitě zůstanu v Česku. Prioritou je Extraliga a již proběhlo několik kontaktů s kluby. Ale otevřené zůstávají i další možnosti. Jednal jsem také s Marcelem Pardíkem z Klasiku. Proběhly i nějaké kontakty se zahraničními týmy, ale jak říkám, prioritou je zůstat v Česku. 

Když vzpomínáš Klasik, sledoval si kluky v průběhu uplynulé sezony? 

Určitě. Díval jsem se na výsledky po každém víkendu a byl jsem také v kontaktu s kluky. Přál jsem jim, ať urvou postup. Baráž neodehráli špatně a dokázali držet krok s extraligovými týmy. 

Děkuji za rozhovor.






Žádné komentáře:

Okomentovat