 |
| Michael Vykoukal v dresu české reprezentace na MS U23 v Mexiku Zdroj: Youtube |
V sérii mimosezonních rozhovorů dnes pokračujeme
povídáním s dalším odchovancem Frýdku-Místku s Michaelem Vykoukalem.
Toho jsme sice letos v dresu Klasiku neviděli, protože Michael nastupoval
za Wiener Neustadt v rakouské lize. Jestli za Klasik nastoupí v příští
sezoně, ještě není jasné, ale určitě jej budeme vídat na českých hřištích. První
dotaz však směřoval na absolutní začátky jeho baseballové kariéry.
S baseballem jsem začal v šesti letech. Ze začátku
jsem jej hrál zároveň s tenisem, protože táta je tenisovým trenérem. V Klasiku
jsem odehrál asi osm let a pak jsem přestoupil do Arrows. Každopádně si ještě
pamatuji hřiště na Pavlíkove ulici.
Poslední sezonu si
však strávil v rakouské lize v celku Wiener Neustadt. Pro české
fanoušky je tato soutěž velkou neznámou. Kam by si ji proto kvalitativně
zařadil?
Je to složité. Kvalitu totiž tvoří hlavně zahraniční hráči. Asi
bych ji zařadil někam mezi Extraligu a 1. ligu. Možná spíše spodek Extraligy.
Je to dané tím, že v Rakousku nejsou problémem peníze a dokáží sehnat
kvalitní cizince.
Můžeš tedy říct, že
to pro tebe byla dobrá volba a někam tě to posunulo?
Určitě. Česká liga a čeští hráči jsou lepší. Osobně jsem se
trochu obával, jestli mi to neuškodí. Ale soutěž mě mile překvapila. Navíc jsem
měl víc času trénovat a soustředil jsem se pouze na baseball. Doma to nešlo,
protože jsem se musel věnovat škole a jiným věcem.
Nedávno jsem dělal
rozhovor s Honzou Tomkem, který odjel na zimu do Austrálie. Neuvažoval si
i o této cestě?
Jeden rok jsem tuto variantu hodně zvažoval. Nakonec jsem
dal přednost Univerzitě v USA.
A jak se ti líbil
baseball na vysoké škole v USA?
Baseball byl opravdu výborný. Univerzitní liga byla herně lepší
než Extraliga. Možná v ní trochu chyběla chytrost těch starších a
zkušenějších hráčů. I tak v ní byla spousta talentovaných baseballistů.
Navíc byli hodně vyhraní, vždyť za sezonu na střední škole odehrají přes
padesát zápasů. Na Univerzitě jsme pak odehráli přes osmdesát zápasů za sezonu.
Byl problém se tam
prosadit?
Byl tam extrémní tlak na hráče. V týmu nás bylo
čtyřicet pět a bojovalo se o každý flek. My jsme měli v týmu šest catcherů.
Navíc to všichni umí. Tam nebyl špatný hráč. Když už škola někoho podepíše, tak
od tebe očekávají výsledky. Tlačí tě do toho, aby ses zlepšoval. Ale mladým hráčům
z Česka bych rozhodně doporučil jít hrát baseball do školy v USA.
Naučí se jazyk, stanou se soběstační a zahrají si baseball na vysoké úrovni.
Můžeš nám tedy
přiblížit, jak vypadal tvůj den?
Již v šest ráno jsme měli sraz v hale a do sedmi
jsme měli atletický trénink. Hodinu vkuse jsme běhali sprinty, žebříky a
podobně. V osm nám začínala škola. Ve dvanáct jsme skončili ve škole a o
půl jedné již byl sraz v posilovně. Ta se střídala s plaváním. Po
hodině posilování resp. plavání jsme měli třicet minut na svačinu a pak nám
začínal trénink. Ten někdy trval až čtyři hodiny. V šest o půl šesté jsem
přišel domů a ještě jsem se musel připravovat do školy.
Letos si
reprezentoval českou republiku na MS U23 v Mexiku. Vzpomeneš si, jak ses o
nominaci dozvěděl?
Myslím, že to bylo po jednom ze soustředění v Brně. My
jsme v té době věděli, že za týden bude známá konečná nominace. Byli jsme
tři catcheři, jeden mladý kluk, já a Martin Mužík, a tak nějak jsme tušili, kdo
se do nominace dostane. S Martinem jsem již absolvoval více turnajů a
vždycky jsem byl jednička a on dvojka. Tentokrát jsem to však netušil. Možná to
bylo pod dojmem, že jsem hrál Rakouskou ligu nebo Martinovou výbornou sezonou v Extralize.
To se rozseklo až v přípravných zápasech před MS, kde se mi víc dařilo.
Nakonec si patřil
mezi tahouny týmu, navzdory tomu, že se reprezentaci moc nedařilo. Před dvěma
lety jste skončili pátí, letos desátý. Kde vidíš příčinu, že se vám letos
nepovedlo zopakovat ten výborný výsledek z Asie?
Trochu nás zradil nadhoz. Pálkařsky jsme byli lepší, než na
posledním šampionátu. Také nám chyběl ten pomyslný kousek štěstíčka. Jako třeba
v zápase s Venezuelou.
Když se podíváš
zpátky na turnaj, který zápas bys hodnotil jako nejvíce povedený a který vám
naopak vůbec nevyšel.
Vyzdvihl bych asi hned první zápas proti Jižní Koreji, kde
jsme dokázali s touto baseballovou velmocí držet krok. Nebýt jedné hloupé
chyby, tak utkání mohlo skončit 1-2. V tomto zápase nás hodně podrželi
naši nadhazovači. Zápas jsme odehráli na vysoké úrovni, ale my jsme se bohužel
od tohoto dobrého vstupu do turnaje nedokázali odrazit.
Naopak v zápase s Argentinou jsme vyhořeli na
pálce, kdy jsme měli dva nebo tři hity za celé utkání. No a pak se nám nepovedl
úvod zápasu s Rakouskem, kdy jsme prohrávali 0-7. Naštěstí jsme to pak
otočili.
Máme před sebou další
baseballovou sezonu. Již víš, kde ji odehraješ?
Jelikož teď dodělávám školu, tak letos určitě zůstanu v Česku.
Prioritou je Extraliga a již proběhlo několik kontaktů s kluby. Ale
otevřené zůstávají i další možnosti. Jednal jsem také s Marcelem Pardíkem
z Klasiku. Proběhly i nějaké kontakty se zahraničními týmy, ale jak říkám,
prioritou je zůstat v Česku.
Když vzpomínáš
Klasik, sledoval si kluky v průběhu uplynulé sezony?
Určitě. Díval jsem se na výsledky po každém víkendu a byl
jsem také v kontaktu s kluky. Přál jsem jim, ať urvou postup. Baráž
neodehráli špatně a dokázali držet krok s extraligovými týmy.
Děkuji za rozhovor.
