středa 26. listopadu 2014

U-dvanáctka přivezla z Polska stříbro

O víkendu se náš tým kategorie U12 (ročníky 2003 - 2005) zúčastnil mezinárodního halového turnaje Gepardy Žory Cup konaného v polských Žorech. Z devítky zúčastněných družstev z Polska, Česka i Litvy dosáhli naši zástupci na skvělé 2. místo, když ve finále po vyrovnaném boji těsně podlehli polské Silesii Rybnik.

Tento úspěch se však nerodil lehce. Dvoudenní turnaj se totiž hrál s využitím nadhazovacího stroje, se kterým se drtivá většina našeho nezkušeného týmu, tvořeného převážně úplnými nováčky a nedávnými stativovými t-ballisty, viděla poprvé. Těm dali v rámci zimní přípravy trenéři přednost před zkušenějšími hráči, přestože se turnaje mohli zúčastnit i hráči s rokem narození 2002. Naše očekávání nebyla tedy před turnajem příliš vysoká.


První sobotní zápas s polským Jastrzabem Jastrzebie tomu také odpovídal. Naši se nedokázali s míčem nadhazovaným strojem úplně srovnat, a tak mnoho pálkařů končilo svůj start autem po třech strajcích či po zakázaném odpalu do stropu. Speciální gumový míček činil problémy i naší obraně, a tak jsme vcelku jednoznačně prohráli 2:5.

Další zápas s žorským školním týmem SMS Baseball 4B byl však už o něčem úplně jiném. Naši pálkaři se začali rozkoukávat (Tomáš Babiš dokonce odpálil svůj první homerun) a pole předvedlo výborný výkon, což vyústilo v naši jasnou výhru 8:0.

Třetí zápas, jenž byl posledním v základní skupině a představoval přímý souboj o postup do bojů o medaile, s dalším školním týmem SMS Baseball 6B byl o poznání vyrovnanější. V něm se však už rozpálili úplně všichni naši hráči (včetně dalších dvou homerunů Matyáše Straky a Matěje Macury), a tak jsme se mohli radovat z vítězství 8:5 a obsazení 2. postupového místa ve skupině.

Neděli jsme tedy začali semifinálovým soubojem s vítězem druhé skupiny litevským BK Vilnius. Statní hráči soupeře budili respekt, ale utkání jim pálkařsky příliš nevyšlo. My jsme naopak i nadále pokračovali ve zlepšeném výkonu na pálce (další homeruny Dana Menšíka a M. Straky) a k tomu přidali nejlepší výkon v obraně. Sebejistě jsme tedy dokráčeli k vítězství 9:4, postupu do finále a jistotě zisku medailí.

Z jakého budou kovu, rozhodlo finále s dalším  překvapením turnaje - výborně hrající polskou Silesií Rybnik, která z druhého místa ve skupině přešla v semifinále přes naše přemožitele ze základní skupiny z Jastrzebie. Utkání bylo velice nervózní na obou stranách, což vyústilo v nadměrný počet autových odpalů do stropu a především chyb v poli. Ve třech směnách z pěti odehraných jsme dokázali získat bod (z toho jeden třetím homerunem M. Straky). Soupeř se zpočátku trápil, avšak dokonale využil slabé chvilky naší obrany ve třetí směně, kdy získal po chybách podpořenými homerunem čtyři body, čímž otočil skóre ve svůj prospěch a své vedení kontroloval až do konce utkání k naší prohře 3:5.

I přes zármutek z finálové prohry můžeme být právem hrdí na náš úspěch a námi předváděné výkony, které dávají jistou naději do nadcházející sezóny 2015. Největším pozitivem je především fakt, že se hráči dokázali srovnat s nadhazovacím strojem a pálit letící míč, z čehož jsem měl největší obavy. Šest za turnaj odpálených homerunů (z toho tři M. Strakou) budiž důkazem. Hráči navíc dostali příležitost vyzkoušet si nové pozice v obraně. Výbornými výkony v poli se prezentoval především M. Macura, byl za ně dokonce vyhlášen a oceněn jako nejlepší polař turnaje.

Součástí turnaje byli i čtyři dovednostní soutěže, jejichž výsledky se započítávaly do celkového pořadí. Štafeta „horkého plechu“ pro nás nedopadla vůbec dobře (dokončili jsme ji s nejhorším časem), v soutěži rychlosti nadhozu jsme byli pátí (závodila trojice Menšík, Babiš, Macura). Soutěžilo se rovněž ve štafetovém běhu po metách. Naše čtveřice (Straka, Babiš, Mašek, Pavelka) byla druhá nejrychlejší. Druzí jsme byli i v poslední soutěží - polařské štafetě s chytáním míčů po zemi. Zajímavostí je, že všechny tyto soutěže vyhráli domácí Gepardy Žory, což je vyneslo z šestého místa v turnaji na celkové čtvrté místo. Medailové pozice zůstaly nezměněny.

Nezbývá mi tedy než poděkovat hráčům za výkony, ale také rodičům za odvoz a především za hlasité povzbuzování. Věřím, že si to všichni užili. Fotodokumentaci turnaje pořízenou L. Maškem naleznete v naší fotogalerii na G+. Dění na turnaji zaznamenávala také polská internetová televize TaWizja, která zveřejnila dva videozáznamy (sobota, neděle), přičemž ten druhý obsahuje i můj první rozhovor pro média v životě.

Aleš Haladej