sobota 1. října 2011

Muži postoupili do semifinále ČML

I v třetím utkání čtvrtfinálové série dokázali Klasici porazit svého soupeře a v nejkratším možném čase si tak zajistili historický postup do semifinále ČML. Za nepřízně počasí dokázali totiž porazit Kotlářku Praha B i na jejím hřišti a mohou tak slavit účast mezi nejlepší čtveřicí ČML.
Co by se ještě v zimě před sezónou mohlo zdát jako utopie, se pomalu stává skutečností. Mužský tým Klasiku si po nadmíru povedené základní části ČML zajistil čtvrtým místem v tabulce postup do čtvrtfinále play-off a právo bojovat o extraligovou baráž. V něm se po prázdninové pauze utkal v sérii hrané na tři vítězství s B-týmem Kotlářky Praha.

Přestože do play-off již nemůžeme počítat s některými hráči, kteří plní své povinnosti v extraligových Arrows, a navíc někteří se v letní pauze bohužel nevyhnuli zraněním, šli jsme do vyřazovacích bojů s plným odhodláním dojít co nejdále.

Vzhledem k účasti svého A-týmu v play-off EXL ani náš soupeř z Kotlářky, který obsadil po základní části páté místo tabulky, nemohl nastupovat v nejsilnější možné sestavě. Proto museli kouči obou týmů po celou sérii dosti míchat sestavou, především pozice nadhazovače se ukázala jako kritická a tím i klíčová.

V prvním zápase hraném na našem „domácím“ hřišti v Ostravě byl nejpatrnější rozdíl mezi oběma týmy pravě v pozici na nadhazovacím kopci. Zatímco soupeři prostřídali trojici nadhazovačů, z nichž se žádnému výrazně nedařilo stabilně trefovat strikezónu, nadhozy našeho M. Chlebka činili Pražanům výrazné problémy, a tak není divu, že jsme si vcelku bezpečně dokráčeli k rozdílovému vítězství 11:1 v osmé směně.

V neděli byl již však obrázek hry poněkud odlišný. V nervózním a místy i poněkud vyostřeném utkání jsme vystřídali hned čtyři nadhazovače, ale chytil se skutečně až ten poslední J. Kaplan, pro něhož to byla letos premiéra. Skóre se v průběhu několikrát přelilo z jedné strany na druhou. Poté, co se soupeř v úvodu ujal vedení, jsme se postupně prokousali k vyrovnání stavu a následně i k vedení, abychom o něj v osmé směně po chybách v obraně opět přišli. V poslední směně jsme udrželi důležitou nulu v poli a v dohrávce zápasu jsme dokázali naplnit mety a odpaly otočit výsledek zpět v náš prospěch. Vyhráli jsme tedy 13:12.

Do Prahy jsme tudíž odjížděli již s vedením 2:0 na zápasy, jež nás naplňovalo notným optimismem a vírou v postup. Jak se zdálo, tak se počasí rozhodlo, že nám tento náš plán poněkud znepříjemní. Po nejteplejším týdnu léta na nás střední Čechy přichystaly prudké ochlazení doprovázené vytrvalým deštěm. I přes nepříznivé podmínky opět výborně odházel utkání M. Chlebek. Rychle jsme se ujali vedení, ale po přerušení pro silný déšť, po němž se manažeři obou týmů s rozhodčími dohodli na snížení počtu směn utkání na pět, jsme se v útoku trochu zasekli a soupeř se začal na nás bod po bodíku dotahovat. Poslední pátá směna, do níž jsme vstoupili za vedení 4:2 byla téměř infarktová. Domácí nám na pálce nic nedovolili a sami v dohrávce stáhli jeden doběh. To bylo naštěstí z jejich strany vše, a tak mohla naše radost z vítězství 4:3 a postupu mezi čtveřici nejlepších propuknout naplno.

V semifinále se tak od 10. září střetneme s Olympií Blansko, druhým týmem po základní části, s nímž jsme letos hráli 2:9 a 7:5. Druhou semifinálovou dvojici tvoří vítězové základní části, Draci Brno B, a Sokol Hluboká, který možná poněkud překvapivě přehřál třetí Tempo Titans Praha tři ku jedné na zápasy.

Přejme tedy našim borcům do semifinále hodně štěstí a hojnou fanouškovskou podporu, neboť vidina postupu mezi dvojici nejlepších a účast v baráži o extraligu je zase o kousek blíže!

Aleš Haladej