I v třetím utkání čtvrtfinálové série dokázali Klasici porazit svého soupeře a
v nejkratším možném čase si tak zajistili historický postup do semifinále ČML.
Za nepřízně počasí dokázali totiž porazit Kotlářku Praha B i na jejím
hřišti a mohou tak slavit účast mezi nejlepší čtveřicí ČML.
Co by se ještě v zimě před sezónou mohlo zdát jako utopie, se pomalu stává
skutečností. Mužský tým Klasiku si po nadmíru povedené základní části ČML
zajistil čtvrtým místem v tabulce postup do čtvrtfinále play-off a právo
bojovat o extraligovou baráž. V něm se po prázdninové pauze utkal v sérii
hrané na tři vítězství s B-týmem Kotlářky Praha.
Přestože do play-off již nemůžeme počítat s některými hráči, kteří plní své
povinnosti v extraligových Arrows, a navíc někteří se v letní pauze bohužel
nevyhnuli zraněním, šli jsme do vyřazovacích bojů s plným odhodláním dojít co
nejdále.
Vzhledem k účasti svého A-týmu v play-off EXL ani náš soupeř z Kotlářky, který
obsadil po základní části páté místo tabulky, nemohl nastupovat v nejsilnější
možné sestavě. Proto museli kouči obou týmů po celou sérii dosti míchat
sestavou, především pozice nadhazovače se ukázala jako kritická a tím i
klíčová.
V prvním zápase hraném na našem „domácím“ hřišti v Ostravě byl
nejpatrnější rozdíl mezi oběma týmy pravě v pozici na nadhazovacím kopci.
Zatímco soupeři prostřídali trojici nadhazovačů, z nichž se žádnému výrazně
nedařilo stabilně trefovat strikezónu, nadhozy našeho M. Chlebka činili
Pražanům výrazné problémy, a tak není divu, že jsme si vcelku bezpečně
dokráčeli k rozdílovému vítězství 11:1 v osmé směně.
V neděli byl již však obrázek hry poněkud odlišný. V nervózním a místy i
poněkud vyostřeném utkání jsme vystřídali hned čtyři nadhazovače, ale chytil
se skutečně až ten poslední J. Kaplan, pro něhož to byla letos
premiéra. Skóre se v průběhu několikrát přelilo z jedné strany na druhou. Poté,
co se soupeř v úvodu ujal vedení, jsme se postupně prokousali k vyrovnání
stavu a následně i k vedení, abychom o něj v osmé směně po chybách v obraně
opět přišli. V poslední směně jsme udrželi důležitou nulu v poli a v dohrávce
zápasu jsme dokázali naplnit mety a odpaly otočit výsledek zpět v náš
prospěch. Vyhráli jsme tedy 13:12.
Do Prahy jsme tudíž odjížděli již s vedením 2:0 na zápasy, jež nás naplňovalo
notným optimismem a vírou v postup. Jak se zdálo, tak se počasí rozhodlo, že
nám tento náš plán poněkud znepříjemní. Po nejteplejším týdnu léta na nás
střední Čechy přichystaly prudké ochlazení doprovázené vytrvalým deštěm. I
přes nepříznivé podmínky opět výborně odházel utkání M. Chlebek. Rychle
jsme se ujali vedení, ale po přerušení pro silný déšť, po němž se manažeři
obou týmů s rozhodčími dohodli na snížení počtu směn utkání na pět, jsme se v
útoku trochu zasekli a soupeř se začal na nás bod po bodíku dotahovat.
Poslední pátá směna, do níž jsme vstoupili za vedení 4:2 byla téměř
infarktová. Domácí nám na pálce nic nedovolili a sami v dohrávce stáhli jeden
doběh. To bylo naštěstí z jejich strany vše, a tak mohla naše radost z vítězství
4:3 a postupu mezi čtveřici nejlepších propuknout naplno.
V semifinále se tak od 10. září střetneme s Olympií Blansko, druhým
týmem po základní části, s nímž jsme letos hráli 2:9 a 7:5. Druhou
semifinálovou dvojici tvoří vítězové základní části, Draci Brno B, a
Sokol Hluboká, který možná poněkud překvapivě přehřál třetí Tempo
Titans Praha tři ku jedné na zápasy.
Přejme tedy našim borcům do semifinále hodně štěstí a hojnou fanouškovskou
podporu, neboť vidina postupu mezi dvojici nejlepších a účast v baráži o
extraligu je zase o kousek blíže!
Aleš Haladej
