Ve druhém zápase proti Cannibals Šumperk jsme dominovali na pálce i v poli a vyhráli jsme 12:0. Asi nejnapínavější utkání sehráli kluci se Skokany Olomouc. Pálkařům se totiž nedařily tak pěkné odpaly, jako v jiných zápasech, a tak jsme se na mety dostávali jen velmi zřídka. Přesto jsme, díky dobré obraně, po třech směnách vedli 3:0. Ale v předposlední směně si, bohužel, naše obrana vybrala jedinou slabší chvilku v celém turnaji, po dvou našich chybách soupeř naplnil mety a následně nás potrestal dvěma krásnými odpaly a třemi doběhy. V poslední směně pak Skokani skóre otočili úplně, když na dva auty přidali další dva body po dobře umístěných odpalech. Kluci ještě zabojovali v dohrávce, kdy Fabík doběhl pro bod (po perfektním dvoumetovém odpalu a následném stejně dobrém hitu Tobíka), ale víc nám už kvalitní obrana Skokanů nedovolila a zápas jsme prohráli 5:6.
Turnaj jsme tedy zakončili se čtyřmi výhrami a jednou porážkou. To samé se ale povedlo i Arrows a Skokanům, takže o pořadí v turnaji rozhodovalo skóre ze vzájemných zápasů, které měla nejlepší Ostrava, nejhorší Olomouc a Klasik tak v turnaji vybojoval konečné druhé místo. Za celý den nás moc potěšilo především to, že se všichni hráči na svých postech svědomitě snažili řešit jednotlivé situace správně a v klidu tak, jak jsme si ráno při rozcvičení řekli. Jejich hra pak vypadala opravdu jako baseball, a až na dvě drobné výjimky neudělali žádnou takovou tu typicky dětskou chybu typu „nevím kam mám házet“, „nevím kdy mám běžet“, anebo „držím míč ve vnějším poli a počkám, až soupeř doběhne domů“. Pochvalu tak zaslouží i zbylí hráči, které jsem ještě nejmenoval: Matyáš (poctivě pracující zadák, krásně chycený luft v zápase s Cannibals), Daník (jistota na nadhozu, spousta asistencí) a Ladík (rychlý běžec, několik doběhů).
Roman Macura HC U10 Klasik F-M