čtvrtek 17. května 2018

U10 stříbrné na stříbrném

Stříbrný SuperCup – Frýdek-Místek


Důležitý kvalifikační turnaj kategorie U10 se již tradičně odehrál v sobotu a neděli 12. až 13.5.2018 na našem hřišti ve Frýdku-Místku.
Klasik vstoupil do turnaje důležitou výhrou 6:3 proti Skokanům Olomouc. Pálka se nám sice moc nedařila, ale o to víc se kluci snažili agresivně běhat po metách a ubránit odpaly soupeře v poli. A to nám šlo náramně (v podstatě každý hráč, včetně vnějšího pole, si připsal nejméně jeden zákrok – paráda), takže jsme Skokany nechali skórovat jen ve třetí směně, kdežto na naší straně přibývaly body pomalu, ale jistě až do konce zápasu (především díky třímetovému odpalu Dáji a „dvoumeťáku“ Daníka).




V utkání s HITem Opava jsme nejprve tahali za kratší konec, a to jednak díky dobrým odpalům soupeře, ale bohužel také kvůli pár drobným chybám v obraně. Nicméně v každé směně jsme dokázali doběhnout alespoň pro nějaké body (které svými odpaly zajistili především Dája a Tobík), takže vedení Opavy 5:3 po druhé směně nám pořád dávalo naději na vítězství. A když se ve třetí směně neskutečně pálkařsky probudili i hráči z konce line-upu (především Daník odpálil krásný hit až za vnější pole, ale i Fabík, Oliver a Lukáš dobře pálili a vyvíjeli na soupeře tlak na metách), tak jsme skóre ve třetí a čtvrté směně dokázali otočit až na konečných 9:7.

Utkání s Arrows Ostrava jsme naopak měli rozehrané velmi dobře – po lehce nervózním úvodu jsme ve druhé směně šli do vedení 2:1. Skóre se pak ale měnilo až v hektickém závěru zápasu. V páté směně Arrows skórovali čtyřikrát, a ani my jsme nezůstali se třemi body pozadu a srovnali jsme na 5:5. Do poslední šesté směny jsme tedy, s vidinou naší dohrávky, šli celkem optimisticky. Ovšem v ní Arrows excelovali na pálce a my zároveň totálně propadli v obraně, takže nám Ostrava nasázela 8 bodů (šestá směna se hrála bez bodového omezení), na což již kluci nedokázali vůbec reagovat a s Arrows tak nakonec, bohužel, prohráli 13:5.

V posledním sobotním zápase proti Cannibals Šumperk jsme prostřídali sestavu a do hry se dostali i všichni náhradníci. Přestože jsme jasně vyhráli 14:1, tak na pálce to pořád nebylo úplně ono. Drtivou většinu bodů zajistily svými odpaly opory Tobík a Kuba, ke kterým se přidal opět i Daník a pěkný „dvoumeťák“ se podařil i Dájovi. Nutno říct, že v obraně si ale náhradníci počínali velmi dobře – jak Honzík, tak Alex i Fabík zahráli pěkné příhozy a outy. Pro nejvíce bodů (3) v tomto zápase doběhl Ladík.

Součástí Stříbrného SuperCupu jsou i dovednostní soutěže Masters – ve kterých se háže do dálky, odpaluje ze stativu, běhá na čas a měří se souhra vnitřního pole. Tady si naši kluci zaslouží opravdu velkou pochvalu, protože všechny jejich výkony byly vynikající, a mnozí z nich patřili k nejlepším v celkovém pořadí. Viki vyhrál hod do dálky (36.2m), Fabík skončil třetí v odpalu do dálky (37.5m), Kuba šestý (28.7m) a Tobík osmý (27.2m), Daník byl druhý v běhu na čas (14.26s), Dája páty (14.82s) a Matyáš sedmý (14.94s). V souhře vnitřního pole jsme zaznamenali dokonce nejlepší čas (23.32s), který nám ale nebyl uznán, a to kvůli nedodržení pořadí chytání při jednom z příhozů, přestože kluci danou situaci vyřešili baseballově naprosto správně, nicméně protesty byly, bohužel, marné ... Na kluky ze souhry (Daník, Lukáš, Dája, Kuba, Tobík a Viki) jsem nicméně opravdu pyšný, protože vzhledem k minimu času, který jsme této disciplíně věnovali, ji sehráli skvěle! V soutěžích Masters jsme nakonec obsadili třetí místo, protože mezi nás a Arrows se kvalitními individuálními výkony dokázala prosadit ještě Opava.

To nejpodstatnější nás ale čekalo až v neděli, kdy jsme z druhého místa ze základní skupiny nastupovali k finálovým zápasům. Ty spolu sehrály tři nejlepší celky – Arrows, Klasik a Skokani. Děti po velmi náročné sobotě obdivuhodně zregenerovaly své síly a již notně unavené Skokany z Olomouce převálcovaly 17:0. Famózní výkon celého týmu v obraně dirigovali Tobík s Kubou (který se na neděli vyspal zjevně mnohem lépe a na druhé metě sbíral asistence a outy jako na běžícím pásu, a to včetně double-play), ale pozadu nezůstali ani Dája na třetí metě, Daník na nadhozu a naše jistota na jedničce – Viki. Pochválit musím i kluky z vnějšího pole (Lukáš, Ladík, Oliver), kteří, když už se Skokanům povedl lepší odpal, tak jej zastavili a přihodili buď na out, anebo alespoň rychle zpět do vnitřního pole a nedovolili tak Olomouci přiblížit se ani ke třetí metě. Také Matyáš a po něm Honzík na catcherovi pracovali poctivě a byli připraveni, když na ně šel příhoz proti bodu. No a na pálku snad asi chodil úplně jiný tým, než v sobotu, protože dobře pálili úplně všichni (i Matyáš a Ladík :-) ) a namísto pouze dobře umístěných ground-ballů začaly najednou do obrany soupeře létat line-drivy a hity až do vnějšku, takže pro nás nebyl problém běhat po metách a sbírat body.

Závěrečné utkání finálové skupiny s Arrows bylo opravdovým vyvrcholením celého turnaje, protože Ostrava předtím znovu porazila Olomouc, a o první místo jsme ji mohli připravit pouze my. Arrows nastoupili do zápasu velmi sebevědomě – v první směně nám nedovolili skórovat (přestože na mety jsme se dostávali) a v útoku nám na dva outy nadělili tři krásné hity přes třetí metu, které naše obrana sbírala ze země až u plotu, a doběhli si pro 4 body. Co jsme si s hráči řekli na kopci v rámci time-outu prozrazovat nebudu, ale diváci v ochozech areálu ve Frýdku-Místku, kteří toto finále sledovali, určitě nelitovali toho, že vydrželi až do jeho závěru. Tu úvodní směnu ukončil až pátý bod na kontě Arrows, ale byl to na na více než půl hodiny poslední bod, pro který si některý z hráčů doběhl. Obě obrany totiž s jistotu zastavovaly ty slabší odpaly soupeře a na obou stranách bylo k vidění hned několik pěkných zákroků i na velmi dobré hity.
Především Kuba se blýskl svým druhým a třetím „double-play“ v turnaji, kterými uzavřel druhou a zahájil třetí směnu v obraně! Po čtyřech směnách a 40 minutách byl tedy stále stav 0:5, přičemž na naší straně šli od třetí směny do hry náhradníci – Tomáš a Honzík, ke kterým se do pole ve čtvrté směně přidal i Alex. Zápas se začal obracet v náš prospěch v páté směně, kdy díky agresivnímu běhu po metách získal náš první bod Kuba (po skvělém odpalu Honzíka) a následně doběhl domů i Honzík po odpalu Dalibora a chybách obrany Arrows. V obraně pak předvedl neuvěřitelný „dive-catch“ Tobík, a chytil tak perfektně odpálený line-drive mezi něj a Dáju na „trojce“ – nádherný zákrok! Slabší pálka Arrows nám následně dovolila pátou směnu bleskově uzavřít a jít naposled do útoku. Ten zahájili svými single-hity Tobík a Viki, kterému pak stačil jen slabý (ale dobře umístěný) Kubův odpal na to, aby způsobil v obraně Arrows dokonalý zmatek tak, jak to umí jen on -  dotlačil před sebou až domů Tobíka a sám se zastavil v oblaku prachu až na domácí metě :-D Za stavu 4:5 posunul nejprve Honzík velmi dobrým hitem Kubu na dvojku a na pálku šel benjamínek našeho týmu – Alex, který se pomalu, ale jistě, stává žolíkem v zápasech proti Arrows v této sezóně.  Chvilku nás napínal, ale na čtvrtý pokus (stejně jako v Šumperku) odpálil skvělý singl mezi trojku a „shorta“, který svým rozhodnutím vyautovat Honzíka na dvojce umožnil Kubovi ukrást domácí metu a získat tak pátý vyrovnávací bod! Fabík s Dájou pak svými krásnými odpaly dokonali obrat v utkání. Na Fabíkův „dvojmeťák“ doběhl pro šestý bod Alex a na Dájův „dvojmeťák“ pro sedmý bod Fabík. Poté již Arrows zahráli třetí out a šlo se do dohrávky zápasu.



První dva pálkaře Arrows vyautovali Dája a Tobík (chycené lufty). Povedený line-drive přes druhou metu skvěle zastavil ve vnějším poli Honzík, takže běžec musel zůstat na první metě. No a pokus o ukradení třetí mety po posledním odpalu Ostravy vyřešili bez rozpaků Viki s Dájou, kteří tak zahráli poslední out a mohli jsme slavit vítězství 7:5 po krásném a napínavém zápase!

V turnaji nakonec Klasik obsadil druhé místo – o skóre za Arrows, a druhé místo nám patřilo také v celkovém hodnocení společně s Masters, což nám vyneslo kýžený postup na Zlatý SuperCup do Prahy!

Kromě toho si Tobík, Viki, Daník a Kuba odnesli z turnaje individuální ceny, které se udělovaly za výkony v Masters, a na základě sledovaných pálkařských a polařských statistik.

Ovšem asi nepodstatnější bylo to, že si kluci turnaj opravdu užili, a jakým způsobem ke zmíněným výsledkům došli. Jestliže jsem po turnaji v Šumperku chválil jejich snahu o správné řešení situací v obraně i v útoku, tak nyní k tomu přidali i skvělé individuální výkony, které navíc dokázali skloubit s prací pro tým. Když se totiž v zápase nedařilo jednomu, tak se obdivuhodně herně „zvedl“ a zaskočil za něj někdo jiný. Pomáhali si a povzbuzovali se, nejen když vyhrávali, ale i když se zápasy nevyvíjely v jejich prospěch. A to mluvím o všech hráčích, zdaleka ne jen o těch nejstarších a nejzkušenějších.

Se všemi se tedy těším na další krásné baseballové zážitky na Zlatém SuperCupu v Praze!

 Roman Macura
HC U10 Klasik F-M