Kádr našeho týmu byl opět kvůli nemocem značně prořídlý. Přesto dokázal bez komplikací absolvovat všechna tři utkání, v nichž si vedl znovu velice úspěšně, když ani jednou neokusil hořkost porážky.
Hned na úvod jsme odehráli velice napínavý zápas a pro diváky jistě atraktivní zápas s Arrows Ostrava. Ačkoliv si hráči chvíli zvykali na nadhazovací stroj, utkání ozdobili hned tři homeruny, přičemž jeden z nich (hned za dva body) byl v podání našeho Vojty Buščíka. Skóre bylo po celou dobu vyrovnané a když v posledních směnách udržely obrany obou družstev čisté konto, bylo zřejmé, že se soupeři rozejdou smírně 5:5.
Vzápětí jsme nastoupili k dalšímu střetnutí, nyní s Gepardy Žory. Soupeř měl problémy srovnat se se strojovými nadhozy, takže v útoku na naši obranu příliš netlačil. Náš útok sice trochu polevil, ale přesto to stačilo na přesvědčivé vítězství 7:0.
Náš poslední turnajový zápas nás svedl s polským Jastrzabem Jastrzebie a nevstoupili jsme do něj zrovna nejlépe. Pravděpodobně kvůli delší mezizápasové přestávce vypadli Klasici z koncentrace a kupili chyby v obraně, takže se soupeř dostal do vedení 0:3. I s útokem to bylo jako na houpačce, takže po obratu po plném bodovém zisku přišla zase nula. Naštěstí se nám podařilo zápas přece jen otočit (i zásluhou homerunu Matěje Macury) a mohli jsme se tak radovat z vítězství 8:5.
Fotografická dokumentace je tentokrát z dílny B. Menšíka. Jemu i dalším rodičům tedy patří závěrečné díky za podporu v hledišti i na střídačce.
